pondělí 28. dubna 2014

Taška s kostkami.......

Mé milé,
tak mi docela učarovaly kostky v 3D podobě.
V malém rozměru jsem je použila na menší kabele přes rameno.......
Tři kostky na klopě tašky, po jedné na vrchní a na zadní straně.......
Látka s notami a s několika hudebními nástroji nebyla původně myšlena na tuto věc, ale hezká šedivá nikde nebyla u nás ke koupení - tedy taková, která by se mi líbila...........
Tento tvar tašky jsem šila poprvé.......


Mé milé,
 pomalu nám končí už čtvrtý měsíc letošního roku - ano, utíká to, utíká.......
A proto užívejte a prožívejte každý den s úsměvem na tvářích a pohodou v myšlenkách.......
Opatrujte se a těším se příště.......

pátek 18. dubna 2014

Polštáře......

Mé milé,
všem vám děkuji za vaše návštěvy, tu na blogu a krásná slova účasti a útěchy.......
Vím, vím, čas je největší lékař a život jde dál.
Prostě musí.
Vzpomínky a prožitky zůstanou.......

Před časem jsem ušila deku s názvem *** Levandulová *** a na polštářky nedošlo.
Až v této době :

Také na větší prostírání na konferenční stolek a na další malé prostírání :
Časem na sedačku skutečně musím ušít bílý potah a velké, staré křeslo - to pod logem - musí pryč......

Mé milé,
přeji vám všem a všem u vás doma, 
krásné a pohodové prožití Velikonočních svátků a 
dny plné radostných úsměvů Vašich nejbližších.......


čtvrtek 10. dubna 2014

Bez nadpisu.......

Vloni 26.dubna jsem psala příspěvek o háčkovaném šátku  - tu
jehož fotografie jsem orámovala barvou, která je barvou něčeho, 
co nikdo nechce mít a prožít.......
A přesto se to stává....... 
V té době jsem hodně moc doufala, že se vše podaří.......
Nepodařilo se .......

Neumím skládat verše básní a přesto bych chtěla je tu mít.......
Jsou trochu mnou upraveny, přesto autorům za ně velmi děkuji.......

Hory smutku ve tvé mysli skryty, šrámy zklamání ve tvém srdci vryty,
horké potoky slz, co po tváři tečou, vteřiny čekání, co pomalu se vlečou,
bezmoc, kterou nikdo nepochopí, bolest, kterou ani štěstí neutopí,
sevřené ruce, k bohu se modlící.
Naděje pohřbená v jedné větě,
nespravedlnost na tomto světě je.......
Řádky vryté do kamene života, strach a samota,
cesta žití, co o pár let se zkrátila.
Oči jenž smutně se po okolí dívají....
Velký nepřítel, kterého málokdo přemůže,
nemoc se kterou člověk, nic nezmůže.
Neplačte, prosím, že odešla, ten klid a mír ji přejme,
jen v srdcích svých si vzpomínku na ni zachovejme.
Zachovejme si i lásku její, vždyť ona byla pro nás tou jedinou.......
Poslední cestu šla sama, tak, jak bylo její přání.
Šla snít krásný sen, že život její, byl naplněn.......

Děkuji Vám všem.


středa 9. dubna 2014

Narozeniny druhého z bratrů.......

Mám dva bratry a jsem tomu ráda.
Jsou to zajímaví muži, kteří většinou věděli a vědí co od života chtěli a chtějí a za život se jim hodně věcí a i snů podařilo splnit.......
Oba jsou mladší o pár let než já, ale šedesátka jim už oběma zaklepala na dveře.
Bratrovi Milošovi jsem tu příspěvek *** Nedá mi to..*** věnovala spolu s ušitím mé první patchwork deky ve žlutém ladění. I o společném setkání na ranči na Vysočině a "potrápení" jednoho koně, v jehož sedle bratr seděl poprvé v životě.......
Bratr Honza potkal svoji šedesátku v loňském listopadu a "oslavil" ji skutečně celkem zvláštním a nečekaným způsobem.......
Jedu v pátek kolem poledne na šicí víkend za děvčaty z klubu a říkám si : je těsně po poledni, zavolám a popřeji bráchovi k narozeninám, už asi bude z práce doma.....
Mobil vyzvání a vyzvání. Cvak. A na druhém konci mobilních "drátů" švagřinka Hana.......
Ahoj, zní můj pozdrav a pokračuji : jéjé, myslela jsem, že mobil vezme oslavenec Honza.
A švagřinka Hanina mi na toto odpovídá roztřeseným hlasem : ne, nevezme, nemůže, je v nemocnici. Včera večer ho odvezla záchranka a asi si tam nějaký čas poleží......
No, do mne jako když uhodí a pomalým hlasem se ptám : a proč jste mi to včera nezavolali.......
A švagřinka mi odpovídá : protože, jak tě znám, tak by jsi v té nemocniční posteli skončila taky,
dva kolapsy v jedné rodině, by bylo moc.....
Jo, měla pravdu. I takto jsem se dost vyděsila.......
Bratr vše přežil a z nemocnice si odnesl v operovaný kardiostimulátor.......
Během hodně krátkého času se mu změnil život.......
Dárek, který jsem pro něho přichystala, jsem mu předávala až na konci prosince a bez oslavy jeho narozenin. Žádná oslava nebyla - nechtěl.......
V těžkých chvílích života si většinou každý člověk přehodnotí priority.......

Projekt " Rybářská" jsem měla v hlavě delší dobu a chtěla jsem použít panely s rybami.......
Panel jsem rozřezala na jednotlivé obrázky a látku s rybářskou tematikou také.......
Režná látka s motivem písma a s pruhy vše doplnila.......
Na spodní stranu deky jsem všila pruh látky s kamiony.......
Deka - přehoz na dvoupostel je ve velikosti 240cm x 240cm.......

Takto vše dopadlo :
nákres
panel s rybami :
látka s rybářskou tematikou : 
první sesazení na zemi .
sešitý střed deky a přidání dalších pruhů :
kamiony na druhé straně : 
hotovo.......

Mé milé, děkuji za návštěvu a mějte hezké dny.......