Srdce na dlani.......

Mé milé.
Četla jsem u ** Sonja** moc pěkné zamyšlení.
Její příspěvek s několika otázkami, nad kterými jsem dost přemýšlela.
Hlavně nad jednou z nich : " Proč jsem si založila svůj blog."
A pak jsem se ve svém blogu vrátila na úplně první příspěvek ze sedmého května letošního roku, s názvem : ** Blog.......**
Znovu jsem si celý článek přečetla a i když už uběhlo pět měsíců od založení blogu, ze svého prvního příspěvku bych nevymazala ani slovo. Tak to prostě je.
Blog je jako moje kniha života i když se nestal deníkem s popisem každodenních událostí. Chtěla jsem a stále mám tuto prvotní myšlenku v hlavě, si něco někam občas napsat a vložit foto o tom, co jsem vytvořila. Na jedno místo. Kam se po čase mohu vrátit a podívat, jak "to" tehdy bylo......
Při psaní prvních příspěvků byl můj blog neveřejný. Dokonce ani moje děti nic nevěděli. V podstatě skoro měsíc. Pak padlo rozhodnutí - blog uvolnit do veřejného internetového světa.
Říkala jsem si - koho by zajímalo "to" co ty prožiješ či vytvoříš ??
A ono - anooooooo......
Našla jsem tolik, tolik lidí. Tolik blogerek, které mě poctí na blogu návštěvou a do komentářů napíšou několik hřejivých slov. Slov, jež nabíjí další energií a posouvají ve všem o kousek dál......
Děkuji, děkuji vám všem.
Dnešní večer se pomalu chýlí ke konci a já neodolám.
Musím nakouknout k vám, do svých oblíbených blogů.
Otevřu blog **Marta** , že se pokoukám a ztuhnu.......
Vidím název svého blogu. Jak se tam dostal?? Proč?? A pak mi to došlo. Martička mi posílá "Srdíčko na dlani......" Ocenění. Moje první ocenění. Mám obrovskou radost. Marti moc, moc děkuji.

A podle pravidel mám přiložit krásný text.
Tu je :
......pokud cítíte, že je na světě bytost, která si zaslouží obyčejné a jedno z nejhezčích slov na světě "děkuji", vytvořte nový příspěvek, zkopírujte obrázek, tento text, vložte jeho blog adresu, upozorněte jej na tento odkaz v jeho komentáři a vyznejte se mu. Stačí jedno slovo nebo 100, je to na Vás. Pošlete to 2 lidem, jako symbol dvou rukou, kteří si mají pomáhat. Co můžete, uděláte dnes a neodkládejte na zítra. Kdo ví, co bude zítra. Své pocity a emoce, co nosíte v sobě, patří světu a lidem kolem nás. Dejte mu - jim je. Děkuji !
A také podle pravidel mám ocenění poslat dvěma kamarádkám.
Tu jsou :
 ** Maruška **, báječný to človíček, šikulka, se srdíčkem na správném místě......
 ** Lenka **,  šikulka s háčkem v ruce.......

A pravila jsou prý od toho, aby se porušovala......

A proto mé milé, dovolte, abych toto své první ocenění poslala svým synům a vnučce, Katce.

 Vám všem mé milé.

 Jste skvělé a vážím si toho, že mi osud umožnil vás všechny potkat.......