pátek 27. července 2012

Patchwork polštáře.......

Kdysi jsem viděla na internetu tuto inspiraci - polštáře s písmenovou aplikací podle kláves z počítačové klávesnice.
Už nevím, koho tato inspirace napadla a kdo polštářky šil, ale přesto děkuji za zapůjčení fotografie.

Musím říci, že se mi tato inspirace líbila a tak jsem si řekla, že udělám něco podobného, ale v jiné barvě a s knoflíky. Těch mám opravdu velkou a těžkou krabici.
A tak vzniklo 6 povlaků na polštáře s ručně přišitými knoflíky - dva hnědé a 4 zelené.
Z fotografií jsem udělala koláž.
Proč? Protože se nikomu z mého okolí se nelíbily a polštáře zůstaly nakonec bez zapínání a nedošité.
Občas se prostě něco nepovede.......
A když už jsem byla v šicí činnosti, tak jsem ušila další polštáře.
Ano, čtete dobře. Ještě jsem s polštáři neměla dost.......
Vznikly tyto:


A ušila jsem i tyto v zeleném provedení :






Toto patchworkové skládání mě moc baví, jenom kdyby toho času nebylo málo. 
Ale co vím určitě - čas nečas - stejně patchwork bude.......

Děkuji za návštěvu a milé komentáře. Mějte se pohodově a letně.......

středa 25. července 2012

Nedá mi to.......

Ano. Nedá mi to, se nepodělit s vámi o pár slov a fotografií z bratrových kulatých narozenin.
Jak jsem uvedla v jednom z minulých příspěvků, jako dárek jsem mu ušila svoji první patchwork deku a také jsem uvedla, že se v sobotu "rozhodne" zda se mu bude líbit. A rozhodlo : líbila.
Reakce po vybalení dárku : "Jéééé, ta se mi bude hodit."
Prý bude pod ní v létě spát a ne pod prošívanou dekou jako v období zimním.
Tak takhle to dopadlo s patchwork dekou - Červenec - jako dárkem.
Od mých synů - nová navigačka taky udělala velkou radost.
Ale ptáte se proč mi to nedá se nepodělit s vámi o fotografie?
Tak od začátku.
Bratr je velmi činorodý člověk a miluje přírodu. Proto můj syn vybral k oslavě a k našemu setkání chaloupku v přírodě, na ranči s koňmi. Je to kousek za Prosečí.
Spousty zeleně a polí s obilím dává tomuto prostředí volnost a pocity radosti......


A protože můj bratr je taky hodně zvědavý to člověk a všechno, co jde, je prý třeba vyzkoušet.
A na ranči byli koně.......
A proč si nevyzkoušet pohled z koňského hřbetu.......
A poprvé v životě.......
A tak se muselo.......

Respekt.......

Seznámení se.......


Jeho pani běží po trávníku a nevěří svým očím.......

Poprvé v životě na koňském hřbetě.......

Dokázal jsem to.......

Tekutá odměna musela být.......


úterý 24. července 2012

Svátek.......

Koupila jsem vnučce k svátku památníček.
Už před asi rokem či dvěma takový podobný měla, sice s jiným obrázkem na vrchních deskách, ale pak potřebovala papír a na táborovém soustředění nebyl jiný hned po ruce.
Tak památníčku vytrhala několik listů.
Chudák malý, papírový, už nevypadal tak pěkně a nakonec se rozpadl. Ještě, že měl jenom tři obrázky malované kamarádkami. Vnučka činu pak litovala, ale stalo se.
Slíbila jsem ji, že koupím nový a přesně s takovým zapínáním na klíček jaký měla. No jo, ale ouha. Památníčky s nelinkovými listy a s tímto zámečkem prostě nebyly a nebyly.......
Jiné byly, to ano, ale zapínání bylo jenom ze dvou drátků a na samostatný zámeček. Zámeček se ztratí a co potom, že? Památníček už nepůjde zamknout.
Ale tohle zapínání je přímo na památníčku a po zmačknutí se pěkně otevře a zavře. 
Já vím, řekne se - zapínání jako zapínání - ale tohle zapínání je praktické - zaklapovací a navíc památníčku víc sluší.......
A pak ještě něco. První památníček měl na vrchních deskách dětský obrázek. No a  protože vnučka od té doby už povyrostla, tak dětský obrázek už být nemohl. 
Rozhodování bylo docela těžké : ještě dětský či už "slečinkovský",  ale pak vyhrál tento : 


Radost byla veliká, že je památníček, právě ten pravý.......

pondělí 23. července 2012

Nevím co se stalo.......

Odešla z mého života,
bez mého přičinění,
už ji asi vůbec neuvidím,
ač jako dceru ji ráda mám.

Nevím co se stalo,
je mi to moc líto.

Srdce je smutné a pláče,
slzy z očí se řinou,
ona byla pro mne to veselé ptáče,
jež potěšilo návštěvou.

Jsem vděčná osudu,
že dovolil mi ji potkat,
musím se podvolit životu,
ale bude se mi moc stýskat.

Její jméno je zapsané v mém srdci na věky.......


neděle 15. července 2012

Patchwork deka.......

Můj bratr Miloš má příští týden kulaté narozeniny.
Jako dárek jsem ušila úúúplně první patchwork deku.
Jmenuje se - Červenec.
Je žlutá, bílá a s malými kvítečky - prostě letní.
Odbornice by určitě našly chyby, ale nevadí.
A jak vše probíhalo?
To je vidět na několika fotografiích :




Snad se mi povedla a bude se líbit.
A jestli bude? 
Příští sobota rozhodne.......

sobota 14. července 2012

Sýkorka.......

Přiletěla mi do pokoje sýkorka a než jsem ji chytla a pustila ven, tak jsem sýkorku musela vyfotit, jak sedí ve fialkách.
Nejdříve se "plácala" na okno a když přišla na to, že sklo jen tak lehce neproletí, usadila se na fialce a pokukovala přes okno ven. Asi přemýšlela, jak se dostat přes to průhledné "cosi".
Zklidnila se a já měla příležitost fotit.
Pak jsem ji chytla. Šlo to velmi lehce, byla klidná.
Sýkorky a nejen ony, asi všichni tito malí opeřenci, jsou takové - " věchejtky ".
Bála jsem se ji v ruce držet silněji, abych ji neublížila.
Ale fotky musely být.......



A už si svobodně lítá.......

sobota 7. července 2012

Fuchsie.......

Když jsem na začátku května kupovala sazenici této fuchsie, měla jen dva květy a byla nemálo vysoká. Už jsem tu ukazovala její foto v některém z minulých příspěvků.
A dnes vám ukážu fotografie, jak si hezky rostla a kolik si vytvořila květů.
Je pěkná, co myslíte?

Takto se fuchsie u mě zabydlela :

Takto si hezky rostla : 

A takto se chlubí svými květy :


pátek 6. července 2012

Dvoreček.......

Je léto. A horké dny se střídají jeden za druhým, doprovázené někde bouřkami a krupobitím.
Je léto. A jsou prázdniny, kdy spousty dětí odjíždí na tábory a s rodiči či prarodiči na dovolenou.
Je léto. A já jsem se rozhodla být doma a užívat si miniprostoru, který náleží k mému malému bytu.
Tento miniprostor se snažím druhým rokem trochu zkrášlit a poupravit tak, aby se mi tu líbilo. 
No, moc si toho dovolit nemohu - na zemi je beton a okolo vysoké zdi domu a na západní stranu zahrada sousedů s vysokým smrkem a také vysoké domy. 
Ale když ve smrku poskakují sýkorky a další malí opeřenci, je radost na ně koukat. Občasné návštěvy hrdliček i poštolek a po večerech netopýrů, je hezká změna.
A tak aspoň květiny v květináčích a rajčata a jahody v kyblících a truhlících.
V loňský rok byl ve znamení muškátů a trochu rajčat a letošní je o rajčatech a trochu muškátech.
Proč o trochu muškátech? Nějak se jim nechtělo po zimě probudit a tak jich zůstalo málo.
Pokojové květiny tu jsou také a je jim tu dobře. 
Nedávno jsem si koupila lehátko a první večer jsem hned musela vyzkoušet, jak se z něho dobře kouká - jak říkávala moje mamka - Pánu Bohu do oken - v noci na hvězdy.
Ano hádáte dobře!
Samozřejmě se mi na lehátku podařilo usnout a probuzení ve dvě v noci - no ještěže nepršelo a spát pod širákem se mi už také nepodařilo, no takových, no.... necelých pětačtyřicet let. 
Tu číslici, jsem napsala raději slovy než číslicemi - to, aby nebyla tolik vidět......
Byl to moc hezký večer a určitě ne poslední.
V pořadí druhém příspěvku tady na blogu jsem psala o mé jedné z radostí - dvorečku - a několik fotografií už ukázala, ale byly zaměřeny na "rostlinstvo". 
A fotografie v dnešním příspěvku ukazují celý miniprostor. 
Jsem za něho moc ráda, že je.....




A večer při svíčkách v tomto miniprostoru s několika hvězdami nad hlavou - je skvostný - věřte mi...... 

neděle 1. července 2012

Vše povyrostlo.......




Letnění vánočních hvězd ve společnosti fuchsie ...
 Vánoční kaktus potřebuje také letnění.......
Kvetoucí rajčata........


I květy rajčat mají svoji krásu.......