Jiný týden.......

Mé milé.
Poslední příspěvek z desátého června vůbec nesignalizuje, že se bude dít něco špatného.....
Ani dny další se nijak netvářily špatně.....
Až do minulého týdne - do středy, dne dvacátého šestého června....
A pak to přišlo.....

Další čtení prosím, není pro slabší povahy, zvláště pro ty vás, s velkou představivostí.....

Pravidelná kontrola na mamografu.....
Snímky se paní doktorce vůbec, ale vůbec nelíbily.....
Moje slova, že při posledním snímkování nikde nic nebylo, mi nepomohly.....
A pak nastal docela fofr.....
Tedy fofr pro mne.....
A dost nepříjemný.....
Informace o odebrání vzorku na biopsii z levého prsu se v průběhu dvou dnů změnila na informaci o operaci v celkové anestezii.....

Čtvrtek: v ordinaci mamografu mi byl zaveden " vodič" - strčení drátku , na jehož jednom konci je háček a na druhý se navléká zámek - do levého prsu s minimálním umrtvením a s mými slovy - asi se počurám bolestí a omdlím - jsem se sesula.....
Díky tomu, že jsem vydržela bez mokrých kalhot až do úplného konce provedení zákroku, jsem dostala v ordinaci kávu s mlékem.....
A zadara.....

Pátek - den operace - příprava a odvoz na sál - anestezie.....
Pro někoho celkem normální záležitost, i když to nemusí být pravidlem.....
Pro mne věc na ohrožení života.....
Na začátku cesty do narkózy, jsem povídala sestře, která držela masku na uspání v ruce a chystala se mi ji přiložit na obličej, že chci probudit, protože je na světě strašně moc krásně.....
A asi i proto jsem v umělém spánku courala po nádherných zahradách a loukách plných překrásného kvítí, projasněných sluncem.....
Odebrali mi půlku vnitřku levého prsu a provedli rekonstrukci silikonovou výplní, jak mi říkala sestra na pooperačním pokoji a je uvedeno ve zprávě o operaci.....
Heč, mohu se chlubit, že mám půlku prsu vyplněno silikonem, jako některé celebrity, které si nechávají upravit své ženské přednosti za peníze a také doufat, že nedopadnu jako některé jiné - výbuch silikonové náhrady.....
A také doufám, že mi na celou tuto věc zůstane jen krásný sen z toulání po krásných zahradách a loukách, zalitých hřejivým sluncem.....
Vím, i osmicentimetrová jizva na levé straně.....

Dnes je pátek a mám týden po operaci....
A konečně jsem snad ze všeho venku - tedy aspoň po psychické stránce....
Už zase mám trochu chuť něco dělat a i tvořit.....
Po fyzické stránce to moc na jásání není - dost to bolí - a výsledky z biopsie ještě nemám.....
A vůbec o nich zatím nepřemýšlím.....

Dnes vám do příspěvku žádné fotografie nedám....
Ale počkat - jednu přeci.....
Na cestu do nemocnice jsem dostala od přítelkyně staršího syna, Katky, krásnou podkůvku s kytičkou a nápisem - pro štěstí.....
Měla jsem ji sebou.....

Mé milé,
dnešním příspěvkem jsem v žádném případě nechtěla vyvolat ve vás jakoukoliv špatnou emoci, nějaký strach či lítost anebo - prostě cokoliv špatného.....
Napsala jsem tento příspěvek jako události, které se staly a i jako vysvětlení, proč jsem tu tak dlouho nebyla.....
Ostatně, tak jsem o tom psala i v úplně prvním příspěvku = myšlenky anebo strasti, stezky, slzy.....

Co bych ale strašně moooc chtěla?

Poděkovat !!

Poděkovat svým dvěma synům za pomoc při nastalé situaci.....

Katce, vnučce Kristýnce a také bratrovi a švagřince i neteři s přítelem, za jejich starost a pomoc během minulých dní rekonvalescence.....

I druhému bratrovi a švagřince za myšlenky účasti a podpory.....

A také svým milým a zlatým kamarádkám "chrpinkám" z šicího klubu, za jejich krásné zprávičky, maily a krásná, povzbudivá slova.....

DĚKUJI  VÁM  VŠEM

Mé milé.

Opatrujte se a těším se na vás příště....

PS: čtverečkový projekt stále pokračuje a i když háčkování jde špatně, přibývají.....

       Bude to už jen lepší a lepší.....

Krásný prodloužený víkend, pohodu a radost všem.......